Nejdůležitější je prvních pět minut na místě. Když je fotka dobrá, zbytek je klikání.
Nejlépe rovnou na stěnu, ve výšce, kde budeš měřit. Stačí, když ji někdo drží nebo o zeď opřeš — nemusí být přilepená. Deska nemusí ležet přesně v rovině fasády, počítá se s vlastní rovinou desky.
Umísti ji doprostřed toho, co chceš měřit. Přesnost je nejvyšší v jejím okolí.
Na světlé místo, ne přes okno.
Ideál je stát naproti stěně. Fotka z úhlu funguje taky — testy sedí do 45°. Hlavně ať je celý marker vidět, ostrý a nic ho nezakrývá (ruka, větev, stín přes roh).
Režim 0,5× na mobilu a akční kamery ohýbají okraje obrazu a měření kazí. Použij hlavní objektiv (1×). Když se stěna nevejde, ustup dál, ne širší objektiv.
V nastavení fotoaparátu zapni největší rozlišení a nejmenší kompresi. Čím ostřejší je marker a hrany otvorů, tím přesněji se dají najít jejich rohy.
Formát: aplikace bere JPEG, PNG, WebP a TIFF, do 30 MB na soubor. HEIC z iPhonu zatím neumíme. Vyřešíš to jednou provždy v Nastavení → Fotoaparát → Formáty přepnutím na Nejkompatibilnější — mobil pak fotí rovnou do JPEGu a o nic nepřijdeš. Fotky, které už máš, převedeš v počítači: na Macu v Náhledu přes Soubor → Exportovat, ve Windows ve Fotkách přes Uložit jako.
Tři čtyři záběry na stěnu stojí deset vteřin a ušetří druhou cestu. Vyfoť i stěny, o kterých teď nevíš, že je budeš potřebovat.
Na každé stěně jednu vodorovnou a jednu svislou — co nejdelší a co nejdál od sebe. Klidně přes celou stěnu: od rohu k rohu, od okapu k zemi.
První z nich pak v aplikaci zadáš jako známý rozměr a ta opraví měřítko celé fotky. Druhou nezadáš — necháš ji na kontrolu. Když aplikace sama dopočítá právě to číslo, sedí celá fotka. Když se rozejdou, něco je špatně a víš to dřív, než rozměry pošleš dál.
Proto musí být daleko od sebe a každá v jiném směru: když se nepovede rovina fasády, chyba neroste všude stejně a dvě kóty vedle sebe ti to neprozradí.
Tohle se dělá na místě. Zpátky k domu se už nevrátíš.
Každou fotku pojmenuješ a přiřadíš jí světovou stranu přímo v aplikaci, v projektu u náhledu. Na místě se tím nezdržuj. Jestli ti to přesto vyhovuje, nic nebrání připsat si do fotky poznámku prstem — měření to nevadí.
Jeden dům = jeden projekt. Po nahrání se deska hledá sama; u každé fotky uvidíš, jak spolehlivé měření bude.
Klávesa F. Klikej po rozích stěny, Enter tvar uzavře. Měř na hraně fasády — tam, kde stěna opravdu končí. Kolečkem myši přibližuješ, pravým tlačítkem posouváš. Klikání se samo přichytává na hrany na fotce; s Ctrl přichytávání vypneš.
Tohle je největší zdroj rozdílů, větší než cokoli ve výpočtu. U okna s omítkovým ostěním jsou to dvě různá čísla:
Na ověřovacím domě se ta dvě čísla lišila o 190 mm na šířku (omítka 95 mm na každou stranu). Vyber si jedno a drž se ho na všech fotkách.
Přesnější je stavební otvor. Leží v rovině fasády, kterou aplikace počítá. Rám je zapuštěný dovnitř o hloubku ostění, a všechno, co je za rovinou, vyjde o něco menší — při zapuštění 100 mm a odstupu 12 m asi o 0,8 %. Když potřebuješ rám, změř si jeden metrem a zadej ho tužkou (níž).
Klávesa O a D, čtyři rohy otvoru. Měř na hraně ostění. Otvory se z plochy fasády automaticky odečtou. Čtyřúhelníky se rovnou berou jako obdélníky — to výpočet zpřesní.
Pravým tlačítkem na tvar nebo hranu:
Po každé podmínce se celá fotka přepočítá.
U každé konstrukce v pravém panelu je tužka ✎. Klikni na ni a zadej rozměr, který jsi změřil metrem — třeba šířku garážových vrat.
Zadaná kóta se nepřepíše jen u té jedné konstrukce. Vstoupí do společného vyrovnání a posune i všechny ostatní rozměry na fotce — právě proto, že opravuje zkreslení snímku. Jedna poctivě změřená kóta tak zpřesní celou fotku.
Je to silný nástroj, a proto i nebezpečný: překlep pokazí úplně všechno. Aplikace ti proto před potvrzením ukáže, co se stane — o kolik procent se posunou ostatní konstrukce, jak bude vypadat každá z nich po přepočtu a jestli deska po vyrovnání pořád sedí. Když se zadaný rozměr liší od naměřeného o víc než 20 %, upozorní tě to na možnou záměnu metrů a centimetrů.
Tužka u konstrukce s ručně zadaným rozměrem svítí. Dalším klikem rozměr změníš nebo zrušíš a vrátíš se k výpočtu z fotky. Vrátit jde i přes Ctrl+Z.
Druhou změřenou vzdálenost nezadávej — použij ji jako kontrolu. Podívej se, co u ní aplikace spočítala sama. Sedí-li na centimetry, sedí celá fotka. Liší-li se o procenta, nevěř ani ostatním rozměrům: nejspíš se nepovedla rovina fasády. Zkus Znovu najít desku, zkontroluj naklikané rohy, nebo vezmi jinou fotku téže stěny.
Zadávej jen to, co jsi skutečně změřil metrem. Odhad „to bude tak dva metry“ je horší než dopočet z fotky.
Klávesa N — kamenný sokl, nevytápěná veranda, průjezd. Odečte se stejně jako otvory.
Klávesa R, naklikej čtyři rohy obdélníku v té rovině (třeba okno ve vikýři) a zadej jeho skutečný rozměr. Pak tvarům v pravém panelu tuhle rovinu přiřadíš.
V pravém panelu: zadání do rozpočtáře do schránky, CSV do tabulky, nebo souhrnný report celého projektu, který se dá vytisknout do PDF.
| V | Výběr — táhni body, doladíš kliknutí |
| F / O / D / N | Fasáda / okno / dveře / nevytápěná plocha |
| M | Vzdálenost — body a Enter (nemusíš tvar uzavírat) |
| R | Nová rovina |
| Enter | Ukončí rozdělaný tvar |
| Backspace | Vrátí poslední bod |
| Ctrl+Z / Ctrl+Shift+Z | Zpět / vpřed |
| Ctrl při klikání | Vypne přichytávání na hrany |
| Shift + klik na hranu | Označí hranu (pro „stejné hrany") |
Měření „za roh". Jedním tvarem přes dvě různé stěny. Každou rovinu měř zvlášť.
Deska přes půlku fotky nebo naopak v rohu. Ideál je uprostřed měřené plochy.
Lesklá deska. Odlesky kazí detekci. Matný papír nebo matný materiál.
Prst na markeru. Zakrytý roh = nenalezená deska.