Čísla, která uvádíme, pocházejí z měřitelných testů. Tady je metodika i surové výsledky, ať si je můžeš přepočítat.
Postavili jsme scénu se známými rozměry: rovinná fasáda 10,400 × 7,000 m, pět oken 1,500 × 1,400 m, referenční deska s markerem 360 mm. Scénu promítáme virtuální kamerou (12 Mpx, ohnisko jako u běžného mobilu), přidáváme rozostření, šum snímače a kompresi JPEG — tedy vše, co kazí skutečnou fotku.
Snímek pak projde celou aplikací stejnou cestou jako fotka z mobilu: nahraje se, server na něm najde desku a spočítá rovinu, v editoru se naklikají rozměry. K naklikaným bodům přidáváme náhodnou odchylku ±1,5 px, aby to odpovídalo tomu, jak přesně člověk trefí roh myší.
Takhle projedeme 40 scénářů: vzdálenost 8, 12, 16, 22 a 28 m, natočení 0, 15, 30 a 45°, náklon 0 a 10°. Neuvádíme jeden vybraný povedený snímek, ale rozdělení přes všechny.
| Ukazatel | Odchylka |
|---|---|
| Medián | 0,9 % |
| Průměr | 1,1 % |
| 90 % scénářů do | 2,8 % |
| Nejhorší případ (28 m, natočení 45°) | 6,4 % |
Na osmimetrové stěně znamená 0,9 % zhruba sedm centimetrů. Pro rozpočet a objednávku materiálu to stačí; pro zakázkovou výrobu oken ne — tam si rozměr přeměř metrem.
Simulace nestačí. Čísla výše popisují počítačem vytvořené scény s dokonalým objektivem. Proto jsme totéž změřili na skutečném domě třemi fotkami z různých úhlů (iPhone, 12 Mpx, odstup 10–16 m) a porovnali s rozměry změřenými laserovým dálkoměrem.
Nejprve bylo potřeba srovnat, co přesně se měří. U okna s omítkovým ostěním jsou dvě různá čísla: vnější hrana omítky, a líc stěny, kde začíná rám okna. Na tomhle domě se liší o 190 mm na šířku. Laserem byla změřená okna včetně rámu, tedy druhá varianta.
| Postup | Zaměřovák | Laser | Odchylka |
|---|---|---|---|
| Horní okno, jen naklikat | 1,140 m | 1,162 m | −22 mm (1,9 %) |
| Druhé horní okno, jen naklikat | 1,188 m | 1,162 m | +26 mm (2,2 %) |
| Obě okna svázaná jako shodná | 1,159 m | 1,162 m | −3 mm (0,3 %) |
| Dolní okno, jen naklikat | 1,170 m | 1,160 m | +10 mm (0,9 %) |
Šířky tedy sedí. Výšky z tohoto ověření zatím nepotvrzujeme — u oken se spodní hrana ztrácí v parapetu a nedá se z fotky spolehlivě odečíst tak, aby šlo o totéž místo, které měřil laser. Garážová vrata ověřit nešlo vůbec, na všech snímcích je spodek zakrytý.
Horní okna domu jsou vyrobená stejná. Aplikace je přesto naměřila různě — v průměru o 3,7 %, v nejhorším případě o 76 mm. To je poctivé číslo o chybě metody, protože na výběru hrany nezáleží: obě okna jsou stejná, takže jakýkoli rozdíl je chyba. Podíl na tom má zkreslení objektivu na okraji snímku a malá referenční deska — na těch snímcích měla jen 41 až 66 pixelů.
| Postup | Neshoda stejných oken | Rozptyl mezi třemi snímky |
|---|---|---|
| Nic — jen naklikat | 3,7 % | 32 mm |
| Svázat stejná okna („stejné hrany") | 0 % | 16 mm |
| Svázat + zadat jeden změřený rozměr | 0 % | 12 mm (0,9 %) |
Dva zásahy, které stojí pár vteřin, srazily rozptyl na třetinu. Proto tyhle funkce v aplikaci jsou — nejsou to ozdoby, jsou to ony dvě věci, které z odhadu dělají měření.
Rozdíl mezi vnější hranou omítky a rámem okna byl na tomhle domě 190 mm, tedy 16 %. Žádná metoda měření z fotografie to za tebe nerozhodne. Rozmysli si předem, co potřebuješ — otvor pro zateplení, nebo rám pro objednávku okna — a drž se toho na všech snímcích. Podrobně je to v návodu.
Na běžné zaměření fasády pro rozpočet a výkaz výměr to stačí s rezervou. Na zakázkovou výrobu oken ne — tam si každý otvor přeměř metrem. A pokud rozměr znáš, zadej ho: zafixuje se přesně a zpřesní všechno ostatní na snímku.
| Vzdálenost focení | Medián odchylky | Nejhorší z osmi scénářů |
|---|---|---|
| 8 m | 0,39 % | 0,93 % |
| 12 m | 0,59 % | 1,87 % |
| 16 m | 0,93 % | 2,70 % |
| 22 m | 1,22 % | 4,27 % |
| 28 m | 2,80 % | 6,37 % |
Praktický závěr: foť z co největší blízkosti, jakou stěna dovolí. Ustoupit o deset metrů navíc, aby se objekt „vešel do záběru", stojí víc přesnosti než šikmý úhel. Natočení fasády vadí mnohem méně — mezi 0° a 45° je rozdíl z 0,92 % na 1,17 %.
Tytéž scény, tentýž marker — jediný rozdíl je, jestli se natočení roviny fasády určí z hran budovy, nebo jen z markeru:
| Postup | Medián | Nejhorší |
|---|---|---|
| Měřítko i rovina jen z markeru | 53 % | stovky procent |
| Rovina z hran budovy, měřítko z markeru | 0,9 % | 6,4 % |
Marker má na fotce z 28 m sotva 21 pixelů, kdežto hrany budovy se táhnou přes celý snímek. Proto je z nich natočení roviny určené nesrovnatelně spolehlivěji. Zaměřovák proto rovinu z hran používá vždy, když ji vůbec dokáže najít.
Označení okna jako obdélníku, svázání stejných hran nebo zadání změřené kóty vstupuje do společného vyrovnání. V dobrých podmínkách už s výsledkem skoro nehne — medián se z 0,86 % posune na 0,92 %, což je v rámci šumu.
Cenu mají tam, kde selže určení roviny: ve starší verzi, která u části scén spadla na měření jen z markeru, srazily medián takových případů z 53 % na 2,5 %. Ber je tedy jako pojistku pro špatné fotky — hodně zeleně před domem, protisvětlo, fasáda bez výrazných hran — ne jako nutnost u každého snímku.
Předlohy desky jsou vektorové a generují se přímo z definice markeru. Vytištěné PDF jsme zpětně naskenovali a změřili: strana markeru vyšla 169,93 mm proti zadaným 170,00 mm — rozdíl je na úrovni rozlišení skenu.
Na fasádě změř metrem jeden rozměr, o kterém víš, že je spolehlivý — typicky výšku dveří nebo šířku okna. Ten samý rozměr pak naměř v aplikaci a porovnej. Dělej to u každého nového typu objektu; je to otázka minuty a dá ti jistotu, se kterou můžeš čísla poslat dál.